Kyslík je v organizmu v nepatrné zásobě a na jeho dodávce závisí celá energetická přeměna živin. Odolnost proti únavě u výkonů delších jak jednu minutu je tedy závislá na funkci dýchací a oběhové soustavy, na dodávce kyslíku do tkání, tj. na aerobní kapacitě a na maximálním aerobním výkonu. Aerobní uvolňování energie se děje hlavně oxidací cukrů a tuků. Tento způsob získávání energie, který spotřebuje velké množství kyslíku, je velmi efektivní i úsporný pro metabolizmus a jeho účinnost je 18ti násobně vyšší než u anaerobního získávání energie. Svalstvo je sice schopno pracovat na kyslíkový deficit, ale konverze glykogenu je za anaerobních podmínek neefektivní a zároveň se hromadí velké množství kyseliny mléčné, která zapříčiňuje acidózu vnitřního prostředí a vznik únavy. Protože orgány dýchacího i krevního oběhu pracují s určitou setrvačností, nejsou schopné dodat kyslík okamžitě a úroveň spotřeby se jen postupně přizpůsobuje jeho potřebám v pracujících svalových buňkách. Svalové buňky jsou v takovýchto podmínkách pro své kontrakce nuceny získávat energii anaerobním způsobem.

       Nepoměr mezi nároky na kyslík a jeho skutečným přívodem vede k vytváření kyslíkového deficitu. Kyslíkový deficit vzniká nejčastěji v úvodní fázi svalové práce, zejména když se vykonává s větší intenzitou a je tím větší, čím výraznější bylo zvýšení intenzity zatížení, které vedlo k jeho vytvoření. Velikost kyslíkového dluhu výrazně ovlivňuje úroveň trénovanosti. U trénovaných jedinců se organizmus rychleji adaptuje na zatížení, a tím také rychleji přechází anaerobní systém. Tím může organizmus již v úvodní fázi ušetřit anaerobní zdroje a využít je potom v koncové části, ve finiši. Obdobně působí i dodání kyslíku do organizmu např. pomocí kyslíkových programů (atleti, lyžaři-běžci, cyklisté…), případně podpora červené krvetvorby. Positivní efekt kyslíkové suplementace spočívá v tom, že organizmus rychleji přejde na aerobní systém metabolizmu a fáze regenerace probíhá rychleji.

       Jestliže ale není dostatečně kryta potřeba kyslíku jeho dodávkou transportním systémem, uplatňuje se plně energie uvolňovaná anaerobně s produkcí kyseliny mléčné a ostatních kyselých metabolitů.

       Mozek, který je na kyselé produkty nejcitlivější, zareaguje na tyto změny ochranným útlumem dříve, než dojde k úplnému vyčerpání organizmu a kůň je donucen snížit rychlost. Ve svalstvu je pokles pH způsobený nahromaděním kyseliny mléčné zodpovědný za svalovou bolest a snížení výkonu svalu. Příčinou všech těchto změn zůstává nedostatek kyslíku. Odolnost proti únavě je tedy při rychlostních výkonech a výkonech submaximální intenzity dána vysokým maximálním aerobním výkonem koně, který je umožněn vysokou aerobní kapacitou organizmu. Vysoký maximální aerobní výkon umožňuje koni krýt větší část výkonu při vyšší intenzitě aerobní cestou úhrady energie.

       Přenos kyslíku do tkání zajišťuje kardiovaskulární systém. Molekula kyslíku je krví roznášena do tkání červenými krvinkami ve vazbě na hemoglobin. Proto je množství plnohodnotných a zdravých červených krvinek s vysokým obsahem hemoglobinu velmi důležité pro okysličování tkání a aerobní výkon koně.


Tvorba červených krvinek:
Tvorba červených krvinek neboli erytrocytů se nazývá erytropoéza. Před narozením se erytrocyty tvoří v játrech, slezině a kostní dřeni. Během postnatálního života - v době růstu a v dospělosti - je erytropoéza omezena téměř výhradně na kostní dřeň. Předpokládá se, že tvorba červených krvinek probíhá především v kostní dřeni osového a končetinového skeletu. Erytrocyty se plynule tvoří a zanikají. U koně s tělesnou hmotností 454 kg se za 1 rok vytvoří v průměru 35 miliónů erytrocytů. Počet červených krvinek je zpravidla v různém vztahu k hodnotě hematokritu, hemoglobinu a střední hemoglobinové koncentraci. Je ovlivněn stářím zvířete, úrovní výživy, zdravotním stavem a trénovaností. V průměru je celkový počet erytrocytů 9,0 T/l krve. Délka života erytrocytů se pohybuje mezi 100-150 dny, erytropoéza pak trvá v průměru 120 dní.

Hemoglobin a myoglobin:
Základní složkou červených krvinek je červené krevní barvivo zvané hemoglobin (Hb). Hemoglobin vyplňuje jednu třetinu objemu červené krvinky. Zbylé dvě třetiny jsou vyplněny vodou a stromatem. Molekula hemoglobinu se skládá ze čtyř skupin hemu spojených s jednou molekulou bílkovinné složky - globinu. Globin je složen ze čtyř polypeptidových řetězců, z nichž každý obsahuje jeden hem. Každý hem obsahuje atom železa, na který se může volně a vratně vázat molekula kyslíku. Jedna molekula hemoglobinu tak obsahuje čtyři atomy železa a může nést čtyři molekuly kyslíku. Vzhledem k přítomnosti hemoglobinu může krev transportovat asi 60 krát více kyslíku, než kdyby byl kyslík pouze rozpuštěn v krevní plazmě. Obsah hemoglobinu v krvi i střední hemoglobinová koncentrace se mění v závislosti na stáří, pohlaví, nadmořské výšce, úrovni výživy, zoohygienických podmínkách ustájení, zdravotním stavu a trénovanosti koně. Průměrná koncentrace hemoglobinu v krvi koně činí 14,4 g/100 ml.

Krevní barvivo ve svalech se označuje jako myoglobin. Od hemoglobinu se liší tím, že má pouze jeden polypeptidický řetězec a jeden hem. Může tak vázat pouze jednu molekulu kyslíku místo čtyř, jak je tomu u hemoglobinu.

Anémie:
Snížení počtu erytrocytů, nebo pokles koncentrace hemoglobinu nebo obou najednou, se označuje jako anémie. Anémie může vzniknout jako důsledek ztráty krve (z důvodu poranění , parazitální invaze), nebo z důvodu nedostatečné tvorby červených krvinek, což nastává při deficienci některých nutričních faktorů (nedostatek Fe, Co, Cu, vitamínů B12, pyridoxinu, kyseliny listové a panthotenové a plnohodnotných bílkovin v dietě), nebo při poškození dřeně kosti.

Klinické symptomy anemie jsou vyvolány nedostatečným zásobováním tkání kyslíkem. K příznakům anemie patří rychlá unavitelnost, snížená ochota k práci, zrychlená dechová frekvence, zrychlená srdeční činnost, celková malátnost a bledé sliznice.

Podmínkou optimálního okysličování tkání je dostatečný počet červených krvinek s vysokým obsahem hemoglobinu a tyto podmínky lze zajistit vhodnou dietou.
Pro podporu červené krvetvorby jsou důležité zejména železo a měď (podávané nejlépe v organicky vázané formě), vitamíny C, B6, B12 a kyselina listová. Tyto látky se významně podílejí na udržování hladiny plazmatického železa a jsou důležité pro proces krvetvorby, resp. tvorby hemoglobinu a červených krvinek.
Dieta obohacená o tyto látky společně s přiměřenými tréninkovými dávkami vede ke zvýšení výkonnosti koně a k rychlejší regeneraci organizmu.