Voda a ionty mají pro každý živý organizmus zcela zásadní význam. To vyplývá již ze samotného faktu, že celkové množství vody v organizmu se pohybuje od 65 do 70 % živé hmotnosti koně. Např. u 550 kg vážícího koně toto představuje 350 litrů vody.

Optimální množství vody v organizmu - jeho hydratace - je nezbytným předpokladem pro dokonalou funkci krevního oběhu, pro iontovou rovnováhu, pro transport potřebného množství kyslíku ke tkáním, pro veškerou látkou výměnu a zároveň je hlavním regulátorem tělesné teploty. Koně regulují svoji tělesnou teplotu vylučováním velkého množství potu. Z tohoto důvodu ztrácí organizmus koně během tréninku a závodů velké množství tekutin. Mimo vody ztrácí organizmus koně s potem také značná množství elektrolytů (iontů). Pot koně je silně hypertonický (obsahuje větší množství iontů než krevní plazma) a obsahuje značná množství sodíku, draslíku, chlóru, dále hořčík, vápník a téměř tři procenta bílkovin. V průběhu fyzické zátěže ztrácí organizmus koně, v závislosti na intenzitě a délce trvání zátěže, teplotě a vlhkosti prostředí, 5 až 15 litrů tekutin ve formě potu a přichází tak i o značná množství iontů.

Obsah vody a iontů v těle má své fyziologické rozmezí, ve kterém probíhají všechny děje výměny látek a energií ideálním způsobem a jakákoliv změna nad a pod toto fyziologické rozmezí má okamžitý přímý dopad na výkonnost. Tento negativní dopad je o to větší, čím je větší změna v obsahu těchto látek. Optimalizace obsahu iontů a vody v těle je tedy základním předpokladem pro efektivnost jak tréninkového procesu, tak i pro kvalitu vlastního výkonu.

Ionty udržují rovnováhu tělních tekutin, zajišťují přenos nervových impulzů , správnou funkci svalů a oběhového systému. Pomáhají také udržovat pH vnitřního prostředí (acidobazickou rovnováhu) a transport živin a produktů metabolizmu uvnitř i vně buněk.

U koně v zátěži je často příjem a výdej těchto elektrolytů nevyvážen a v důsledku toho je porušena rovnováha vnitřního prostředí. To má za následek zpomalení regenerace, pomalejší vzestup až stagnaci výkonnosti. Proto je třeba ionty zpět do organizmu koně dodávat prostřednictvím stravy. Obsah sodíku i ostatních iontů v přirozené stravě je však velmi nízký a zdaleka nestačí pokrýt nároky koně. Doplňování iontů prostřednictvím solných bloků se ukázalo jako neefektivní, protože hradí pouze ztráty sodíku a chloru a to ještě pouze částečně. Bylo ověřeno, že dobrovolný příjem soli (NaCl) ze solných bloků nepokryje u sportovně zatěžovaného koně ztráty těchto iontů. Neomezený přístup k solnému lizu může na druhou stranu u některých koní vést k jednorázovému předávkování a otravě solí.

Proto je třeba hledat cestu jak nejefektivněji a nejúčelněji tyto ztráty iontů nahradit. Nejvhodnější cestou náhrady iontů je pravidelné každodenní podávání iontových přípravků a to podle stupně zatížení koně a konkrétních ztrát iontů potem.

Včasné a vhodné doplnění iontů se vždy vrátí ve formě lepšího výkonu, většího tréninkového efektu a podstatného snížení případných negativních zdravotních dopadů vrcholného výkonu.